Vlaštovka

Vlasta Redl

1:Jednou vD#ečer mi do pokD#/Doje
D#/Ciletěla pD#/Dapírová vlD#aštovkaD#/D,    D#/C    D#/D 
to mám z tD#oho, že v zimě vD#/Dětrám,
tak jsem ji zvD#/Ced' a dal ji dD#/Do tepla, zábla ji vD#ýškovkaD#/D,    D#/C    D#/D 
pak jsem si prHmaj7ohlíd' její křídla jBmemně,
proč asi přHmaj7ilétla, a proč právě kB9e mně,
byla z D#Ahoj na sobotD#/Du a bD#/Cyla na ní D#/Dotištěná hD#itovkaD#/D.    D#/C    D#/D 
R:Nejhezčí dD#árek nemusí přinést vždycky DBěda MrázB9,
vletí k vám okCmnem něco, co by léFtat snad raději nemělBo,
  AmaddF B
někdo si vzpomněl, říkáte si, někdo na mě myslí,
nebo je to zCmas jBenom špFásG#,
tak či tD#ak, kdD#/Dyž přiletí vlD#/Caštovka, hnD#/Ded je v domě vD#eselo.
2:Tak jsem si pomalu slabikoval
tu písničku, co přiletěla z éteru,
poslední rok jsem tolik skládal,
že moc nechybělo, a složil bych i operu,
jen místo múzy mě častěji líbala můra,
ono písní se dá složit fůra,
ale ne každá může letět, i když se vypustí správně po směru.
*:K čemu to bG#ylo, všechno to skládání,
když stejně nikdo nic nepochopil
a moje vlFmaštovky odlétly na jih,
a s tD#ěma, co zG#ůstaly, někdo topil,
jen jedna se vrátila, a já jsem čekal
jak blázen, a věřil, že platí,
že všFmechno, co necháš, ať letí, jD#ednou se k tG#obě určitě vrátí,
že všFmechno, co necháš, ať lC#etí, jednou se k tG#obě mD#ožná vrBmátí.
3:A tak jsem pálil archív svých písniček,
to se roura styděla,
a když mi zbyl poslední papír,
hned jsem věděl co s ním udělám,
roh na roh - šlo to bez problémů,
jen jestli poletí, z toho měl jsem trochu trému,
to ví přece každý, že co letí, na tom se vydělá.
X: MD#ávl jsem rukou z D#/Dokna,
a ta vlD#/Caštovka dD#/Doopravdy lD#etělaD#/D,    D#/C    D#/D 
i když brD#alo ji to na strD#maj7anu,
asi ji tD#6ížilo, žD#maj7e jaro nD#edělá ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:11.245+00:00
Výsledky hledání: